Mgr. Pavla Viewegová (viewegova@centrum.cz) - 4. základní škola Cheb, Hradební 14

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Domácí výuka
Ke stažení:






Dějepis 7.A, 7.B

11.3., 13.3. 2020 7.A, 7. B

Téma: Úspěchy a nečekané pády posledních Přemyslovců ( učebnice str. 66 – 67), přečíst + otázky.

Zápis do sešitu:

Poslední Přemyslovci
Byli silní a mocní, budovali hrady, města (naleziště stříbra).

Přemysl Otakar I.
- zavádí „zásadu prvorozenectví“ – trůn dědí nejstarší syn
- buduje hrady, města (Hradec Králové, Znojmo)
- r. 1212 dostává od Fridricha II. Zlatou bulu sicilskou – listina, dědičný královský titul

Václav I.
- buduje hrady (Křivoklát, Zvíkov), města (Žatec, Most, Brno, Ú/n L.), vylepšuje Staré Město pražské
- sestra Anežka (sv.) – založila řád křižovníků s červenou hvězdou (špitály)

Přemysl Otakar II.
- získal rakouské země, mír s Uhrami, připojil Korutany a Kraňsko, získal Chebsko
- založil 50 měst
- hl. nepřítelem Rudolf Habsburský (soupeření o římský trůn) -> konflikt -> 26.8.1278 bitva na Moravském poli, P.O. II. je zrazen a zabit.
- Rudolf H. zabral Moravu, České země dostal na starost Ota V. Braniborský ( poručník syna P.O. II., Václava II.)
- v zemi panuje chaos, hladomor

Václav II.
- silný panovník, nastupuje na trůn ve 12 letech
- rozmach těžby stříbra ( Jihlava, Kutná Hora), vydává horní zákoník (dolování rudy)
- ražba pražského groše ( mincovna v K.H.)
- polským králem
- pro svého syna Václava III. získal titul uherského krále
- umírá ve 34 letech na tuberkulózu


Václav III.
- problémy v Polsku, jede obhájit svůj titul, je však r. 1306 v Olomouci zavražděn => rod Přemyslovců vymírá po meči (vládl více než 400 let)




16.3. – 20.3. 2020 7.A, 7.B

Téma: Jan Lucemburský – král rytíř a diplomat (učebnice str. 72 -73), přečíst.


Dějepis 6.C

11.3. 2020 Zápis do sešitu:

Sparta
Založena Dóry na poloostrově Peloponés. Veškerý život se podřizoval vojenskému výcviku (od 7 let), základem armády těžkooděnci. Podobně jako v Athénách se svobodní občané podíleli na správě státu. V čele Sparty 2 králové.


12.3. 2020 Řecko – perské války (učebnice str. 69 – 71), přečíst + str. 120 Slavná bitva u Thermopyl.

Zápis do sešitu:

Řecko – perské války (Archaické období 500 př.n.l.)
Důvod: Peršané ovládli řecká města na pobřeží Malé Asie, ta se vzbouřila -> povstání, pomoc Athén řec.městům, pro Peršany důvod k zaútočení. Ř – P. války trvaly více než 50 let.

Bitva u Marathonu r. 490 př.n.l. – tažení přes Egejské moře, vítězí Řecko („maratonský běh“).
Bitva u Thermopyl r. 480 př.n.l. – tažení po moři a pevnině, vítězí Peršané, vyplenili Athény.
Bitva u Salaminy – námořní bitva, vítězí Řecko (lepší lodě + taktika).

Za vítěze prohlášeny Athény. Řecko – perské války ukončeny uzavřením míru r. 449 př.n.l.


19.3. Peloponéská válka (učebnice str. 72 přečíst).

Zápis do sešitu:

Rozkvět Athén - vytváří Athénský námořní spolek (100 států), část společ.financí využily na výstavbu svého města. To se nelíbilo Spartě, proto Athény vojensky napadla -> Peloponéská válka ( Sparta + Persie X Athény), porážka Athén (zánik demokracie). Oslabené Řecko ovládla Makedonie.


20.3. Helénistické období – Makedonie (učebnice str.73 – 74), přečíst.

DĚJĚPIS 6.C 23.3. – 27.3.

Zápis do sešitu:
Helénistické období (338 30 př.n.l.)
Filip II. – makedonský král, sjednotil Makedonii, využil oslabení Řecka po peloponéské válce a ovládl Řecko. Chtěl dobýt Persii, ale byl zavražděn.

Alexandr Makedonský – syn Filipa II., vzdělaný ( uč. Aristoteles), zahájil tažení proti Persii – zvítězil. Dobyl Malou Asii, Egypt, Persii, tažení až k řece Indus. Vrací se do Babylonu, kde náhle umírá. Po jeho smrti se říše rozpadla.

Přečíst si str.75 - 76 Život ve starověkém Řecku + otázky žlutý rámeček.
.
Přečíst si str. 77 – 79 Kultura starověkého Řecka + otázky žlutý rámeček. Udělat zápis do sešitu – modrý rámeček str. 79, nadpis Řecká kultura, doplnit u malířství (amfora, vysvětlit), sochařství (mramor, bronz, sochy sportovců, bohů), architektura ( chrámy, divadla, stadiony, tržnice), divadlo (na počest boha Dionýsa, tvar půlkruhu, stupňovité, herci masky, muži), sportovní hry (zasvěceny bohu Diovi).



DĚJĚPIS 7.A,B 23.3. – 27.3.

Zápis do sešitu:
Nástup Lucemburků (14.stol)
1306 – vymírají Přemyslovci
1306-1310 boj o český trůn

Jan Lucemburský - získal trůn sňatkem s Eliškou Přemyslovnou
Domácí politika: neúspěšný, spory se šlechtou, neumí česky, problémy s Eliškou. Povýšení pražského biskupství na arcibiskupství, položen zákl. kámen katedrály sv. Víta.

Zahraniční politika: úspěšný, „král rytíř a diplomat“, uzavírá dohody, účastní se válek, umírá v bitvě u Kresčaku na straně Francie („stoletá válka“).

Stoletá válka
- Anglie X Francie (1337 – 1453)

Anglie – vlastnila území ve Francii (Normandie), za vlády Jana Bezzemka (slabý panovník) o ně přichází.
Šlechta si vynucuje VELKOU LISTINU SVOBOD (Magna charta) 1215 – král se musel radit se šlechtou.

Hl.důvod války: angl. král Eduard III. chtěl získat franc.korunu + Flandry (sukno). Bitva u Kresčaku r. 1346, vítězí Anglie. Stoletá válka skončila celkovým vítězstvím Francie r. 1453, Anglii zůstal pouze přístav Calais.

Johanka z Arku (*1412 – †1431) – v 17. letech se postavila do čela Francouzů, v boji proti Angličanům. Fr. král a církev ji dali r.1431 upálit (báli se její popularity -> intriky). Přezdívaná Panna orleánská. Později ospravedlněna a v roce 1920 prohlášena za svatou.


Přečíst si str. 74 – 75 Karel IV. , zápis do sešitu.

Karel IV. (*1316 - †1378, původní jméno Václav)
Rodiče: Jan Lucemburský, Eliška Přemyslovna.
V letech 1346 – 1378 získává tituly český král, římský král, římský císař.
Usiloval o to, aby se České království stalo centrem Svaté říše římské.
Sestavil nový korunovační řád, nechal zhotovit korunovační klenoty – Svatováclavská koruna.
Zakládá v Praze univerzitu (1348), kamenný most (Karlův), hrad Karlštejn, Nové Město pražské, Pražský hrad, kolej Karolinum, podílí se na budování chrámu sv.Víta.
Území, kterému vládl jako český král, začalo být označováno země Koruny české.
Roku 1356 vydává Zlatou bulu – dokument Svaté říše římské, o právech kurfiřtů při volbě krále.
Měl 4 ženy, 3 syny.
Roku 1378 umírá, pohřben do královské hrobky v chrámu sv.Víta, nazván Otcem vlasti.
Vládnout začíná jeho syn Václav IV.


 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky